K6 Ultramarathon – 48 hodin v Konstantinových lázních
Osmačtyřicítka byla vždy na mém seznamu závodů, které bych chtěl absolvovat. Když tak nad tím přemýšlím, tak jsem kromě 24h na páse vlastně plnohodnotnou 24 nebo 48h neabsolvoval. Tento dluh jsem splatil v Konstantinových lázních.
Byl to první závod po velmi dlouhé době. Nad svým potenciálním výkonem, který se měl uskutečnit na zhruba 3km asfaltovém okruhu, jsem si vůbec nedovolil přemýšlet. Šel jsem do toho neohroženě, však časovka se vlastně dokončí vždy, že…
Bylo mi potěšením závodit s kamarády z Endomondo (a teď už vlastně Strava) skupiny, Petrem Chytilem a Dušanem Fojtíkem, a i s dalšími, se kterými jsem se zatím potkával pouze ve virtuálním prostředí.
Užili jsme si všeho dosyta, vedra, chladu, deště.
Můj výkon, který byl prvních 12 hodin celkem obstojný, bohužel šel během noci a deště do kytek, takže jsem v podstatně dalších 20 hodin střídavě chodil a pokoušel se o běh. I tak jsem se držel v první trojce.
Asi 6 hodin před koncem mě už přestalo bavit šlapat, převlékl jsem se do lehkého oblečení, aby mi bylo chladno a nutilo mne to běžet, a zkusil to. A ono to šlo! Postupně jsem zrychloval a začal stahovat ztrátu na první místo a přibližně dvě hodiny před cílem jsem se dostal do vedení, které jsem až do konce nepustil.
I když se mi nepodařilo zlomit 300km metu, s výkonem 297,083 km musím být spokojen, moje trénovanost a podmínky tomuto výkonu odpovídaly.
Akce byla skvěle organizovaná, snad se jen mohlo zúčastnit více atletů. Tak snad napřesrok.
