Červen v zemi vycházejícího slunce
Od příjezdu do Japonska uběhl už téměř měsíc, zabydlení a přivyknutí prostředí zabralo asi 2 týdny, ale teď už je však při starém. Co je u mne nového?
Konečný běžecký účet za červen je 821 km, což vzhledem k většímu než obvyklému počtu volných dnů dává velmi dobrý denní průměr. Změna je hlavně v povaze tréninku, kdy jsem tady z rovinatých běhů přešel téměř výhradně na kopce. Převýšení mých tréninků se pohybuje mezi 600 a 1000 výškovými metry, což je oproti Olomouci úplně něco jiného. Ze začátku to sice hodně bolelo, jak psychicky, tak fyzicky, ale s postupem času začíná být cítit příznivý účinek. Vzhledem k probíhajícímu období dešťů a nyní i přicházejícími tajfunu se zatím nejdelší tréninky pohybují kolem 50 km, což je mírné zklamání, ale už tuto sobotu, pokud počasí dovolí, bych se měl vydat do hor na sever a realizovat osobní prvovýstup na horu Širaga včetně návštěvy svatyně Kuruson.
Za dvacet dní přijde druhý závodní vrchol sezóny, Kirishima Ebino Kougen Extreme Trail. Před cca 10 dny sice znovu explodovala sopka Šinmoedake, ale nyní se však uklidnilo a zdá se, že se závodu uskuteční.
Natrénováno kopce subjektivně mám, i když praxe v samotném terénu chybí, ale to by se mělo spravit během pár prvních kilometrů. Kromě dobrého výsledku je dalšími důležitým úkolem nezranit se, protože do hlavního podniku sezóny, Ultra Gobi, zbývá pouhých 88 dnů.
Během dosavadního pobytu se zatím překonávám s pořizováním audiovizuálního materiálu, tedy hlavně videa. Vše je na mém kanálu na Youtube. Zdá se, že i technické provedení je s časem a zkušenostmi na kvalitativním vzestupu. Nicméně, zajímavý film nevznikne z nezajímavého materiálu, byť technicky dobře zpracovaného, takže nezbývá, než se snažit.
Zatím jsem se vzhledem k pracovnímu a tréninkovému vytížení nedostal ke zpracování seznamu výbavy na ULtra Gobi, takže to mne ještě čeká. V jednání jsou i některé možnosti medializace, ale to si zatím nechám pro sebe, až jak to vše dopadne.
Zde je moje poslední krátké video z běhu k jezeru Miike a svatyni Kirišimahigaši.
Další příspěvek bude po absolvování zajímavějšího běhu, snad už tuto sobotu.
Zdar norku, jak to v Kobayashi vypadá s povodněmi? Museli jste se evakuovat, anebo se to tam nějak dá zvládnout? Mapy úhrnu srážek nevypadají zrovna příznivě, pro konkrétní města a oblasti se špatně hledají informace… Držím palce, ať je to v rámci možností co nejvíc v pohodě.
Zdar. No, chcalo tady vydatně celý měsíc a poslední týden ještě více, všude okolo byly povodně, ale v Kobajaši to bylo bez potíží. Jsme relativně na kopci. Akorát běhání měsíc v mokru je fakt otravné. Jo, a pozdě, ale přece, vše nejlepší k 20. narozeninám :-))
Já jsem na vývrat, když mám jet na kole v dešti a větru; pravidelně trénovat v mokru musí být masakr, tím spíš, pokud je to takový trénink, jaký máš ty. Klobouk dolů už jenom za tu vůli…
Za přání dík, já narozeniny obvykle ignoruju, slavit je začnu, až bude důvod, třeba Nobelova cena. 🙂
Tož se měj a pokud se opravdu vydáš do Gobi, tak držím palce a přeju, ať to dobře dopadne.
Díky, na Gobi určitě jedu, takže uvidím, co z toho bude. Měj se a snad se někdy uvidíme.
Ahoj, díky za report a určitě zajímavé video, ať ti to běhá. Z.
Ahoj Zdeňku. Díky moc!