Suplementace pro trénink i závod – moje experimenty
Netajím se tím, že nejsem prototypem pravého ultramaratonce s nulovým procentem tělesného tuku. Nějaký ten špek mě nevadí, naopak, při závodě se hodí jako zdroj energie, ze kterého se moje tělo za ta léta naučilo čerpat. Na druhé straně, člověk pořád přemýšlí, jak z usilovného tréninku dostat během závodu co nejvíce, takže zde jsou moje zkušenosti s experimentováním v poslední době.
Každodenní suplementace
Moje velká výhoda spočívá v tom, že můj osobní sponzor, relativně velký producent potravinových doplňků, sice bez vlastní značky, ale zato vyrábějící pro velké hráče, jako je např. BioTech USA, mne zásobuje vším potřebným a navíc spolupracujeme na vývoji nových věcí.
Moje každodenní ranní „dávka“ se skládá z magnezia, BCAA, proteinu a přípravku Arthro Guard, s výjimkou magnezia vše od BioTech USA. Arthro Guard má podporovat regeneraci kloubů, ale používám ho relativně krátce, takže o skutečném účinku nemohu mluvit. Zato BCAA a protein spolu a magnéziem jsou ověřenými prostředky, které fungují, jak mají.
Víkendové dlouhé tréninky
V zimě na své dlouhé víkendové běhy vyrážím nalehko, tj. neberu s sebou pití ani jídlo. V poslední době však začínám testovat cesty, jak podpořit svoji vytrvalost.
Ověřeným a velice dobrým prostředkem, který mne spolehlivě udrží ve vysokém tempu alespoň 4 hodiny, je Extreme Speed Shot od Olimpu (opět, dostávám od výrobce, který to pro tuto firmu vyrábí). V kombinaci s Chela-mag Forte B6 si tak mohu užívat hlavně nedělní padesátky.
Ověřené nápoje
Díky mým každoročním cestám do Japonska jsem si zvykl na následující iontové nápoje, které mi velmi vyhovují. Jako „základní volbu“, tj. když ještě nejsem zničený, používám Pocari Sweat. Má to neutrální, ale příjemnou chuť, která se nepřepije ani po velmi dlouhých hodinách běhu. Jakmile začnu cítit, že Pocari přestává fungovat, tj. tělo se dostane do potíží, přecházím na OS-1, taktéž japonský produkt. Chuťově sice není tak dobrý jako Pocari, ale bez potíží se dá pít dlouho, aniž by obracel žaludek. Nejsem schopen vysvětlit proč, ale OS-1 mé tělo „regeneruje“ během výkonu a tak nějak omezuje stres, který na něj působí.
Sršní nektar vs. VAAM
Samostatnou kapitolou je sršní nektar, neboli původní japonský produkt VAAM.
O sršním nektaru jako takovém jsem se dověděl prostřednictvím Tomáše Štveráka, který je „továrním“ běžcem výrobce tohoto produktu. Já sice na pozici 100% sponzorovaného běžce nemám, ale nicméně, 50% sleva je taky příjemná. Ale zpět k tématu.
Sršní nektar jsem začal testovat cca před měsícem. Po určitém výzkumu na netu jsem s překvapením zjistil, že sršní nektar objevil jeden vědec v Japonsku a prvním komerčním produktem byl (a je) VAAM. Proč s překvapením? Protože VAAM používám už pár let při závodech. Takže v podstatně teď „testuji“ něco, co už používám. Na druhé straně, podle informací, sršní nektar obsahuje několikanásobně více „účinné“ směsky aminokyselin než originální VAAM, takže v tomto ohledu je to přece jen něco nového.
VAAM funguje dobře, mám ověřeno např. z 24hodinovky na páse nebo z loňského Ultrabalatonu. Sršní nektar má podle údajů výrobce „efektivně“ působit cca 2 hodiny a potom je třeba další dávky. Snáší se s iontovým nápojem, ale je třeba dávat pozor na zdroje aminokyselin, které by mohly narušit působení vyváženého složení nektaru.
Na základě mých dosavadních zkušeností mohu potvrdit, že skutečně 1 polévková lžíce vystačí na cca 2 hodiny výkonu. Subjektivně, při běhu se cítím silněji, nabitější energií. Na druhé straně, efekt není tak výrazný, jako když se nadopujete kofeinem (co je pochopitelné vzhledem ke zcela rozdílné povaze obou produktů). Pozitivem je to, že denní dávka kofeinu je omezena (pokud nechcete skončit v nemocnici), zatímco sršním nektarem se nepředávkujete. Maximálně odejde z těla ven močí (což by byla vzhledem k ceně velká škoda).
Samotný nektar je hodně sladký, ale je pitelný. Jak to ale bude vypadat při 24h+ závodě je ve hvězdách.
Experimentování zaměřené na ultramaraton
Můj koktejl před 50km tréninkem obsahuje:
- 1 polévkovou lžíci sršního nektaru
- 1 polévkovou lžíci OS-1
- 1 ampule magnézia
- 1 kávová lžička semínek chia
Toto funguje cca 25 km, poté efekt relativně poklesne, a pokud chci pokračovat ve stejném duchu dál, nadopuji se 1 ampulí Extreme Speed Shotu. No, a to je to tajemství za stupňovanými tempy na koncích těchto dlouhých tréninků.
Se semínky chia teprve začínám. Podle zdrojů to má být pro ultramaraton přínosem, ale zatím jsem žádný výrazný efekt nepozoroval. Možná, že 50km tréninky jsou na ověření krátké. Nicméně, semínka nemají nepříznivý účinek, takže proč nepokračovat v jejich testování…
Nezávisle na těchto experimentech začínám se svým sponzorem pracovat na přípravku pro ultra, který by měl obsahovat magnézium, aminokyseliny, nějaký protein a kofein v poměrech, které by mohly fungovat při extrémně dlouhých zátěžích. Je však nepravděpodobné, že by se vše podařilo vyladit do květnového Ultrabalatonu, takže to spíše vypadá, že v Maďarsku použiji svůj aktuálně testovaný mix.
Na závěr
Je jasné, že člověk se může suplementovat jak chce, ale bez pořádného tréninku a objemů je to stejně k ničemu. Proto všechnu tuto alchymii a doplňky a stravou beru s rezervou. Při závodě to po 150 km stejně většinou vypadá všechno trochu jinak…
