Závěr ladění formy před Ultrabalatonem

Ultrabalaton se nezadržitelně blíží. Ačkoli jsem měl od posledního příspěvku řadu příležitostí k psaní, nějak se mi do toho nechtělo. Do startu zůstává o něco víc než týden, takže své mlčení teď napravuji. 

Od Spartathlonu až do závěru objemové přípravy, kterou jsem u končil v závěru dubna, jsem naběhal 5 100 kilometrů. Ve srovnání s předchozími lety je to skoro dvojnásobek. Na mé poměry jsem přípravě a dosažení úspěchu věnoval enormní úsilí. Tento závod pro mne bude zároveň ukazatelem pro další ultra závody včetně plánovaného návratu na Spartathlon v roce 2017.

Forma se během ladění ukazuje jako dostatečná, zatím nic nebolí, takže i zdravotně by to mělo být v pořádku. O strategii k závodu zatím nemám jasno. Vzhledem k poslednímu 107km testu do Jeseníku, který jsem bez problému běžel pod 10 hodin i v plné polní, mám sto chutí rozjet rychlý začátek s tím, že se potom uvidí. Tento přístup mne ale posledně zklamal, takže se snažím brzdit. Konzervativní styl se mi taky nezdá, i když hlavním cílem je doběhnout, a tak asi zvolím něco mezi tím.

Změnou oproti loňsku je to, že mne bude po celou dobu na kole doprovázet kamarád Petr. Celkem ho lituji, kromě odolného zadku bude potřebovat hlavně velkou dávku trpělivosti a psychické odolnosti, protože dělat 30 hodin doprovod pomalému běžci nebo chodci musí být úděsné.

Musím se přiznat, že po mimořádně náročné přípravě si ladění formy a tím spojenou menší kilometráž užívám. Současně se nemusím znepokojovat několika přibranými kilogramy – to je plánovaný “přírůstek”, který vždy během závodu shodím. Tělo mám tak naučené – před závodem naberu, během závodu spálím. Snad jedinou věcí, která mi pořád schází, je dostatek spánku. Běh mne neživí, takže práce nepočká. Snad mi postačí dva dny normálního spánku, které jsem si naordinoval na příští středu a čtvrtek.

Po návratu z Maďarska mne čeká týden rekonvalescence a poté 7. 6. tradá do Japonska – letos až do úplného závěru srpna. Na konci července mne čeká ultratrail po sopkách v pohoří Kirishima. Proto se při tréninku po Ultrabalatonu budu zaměřovat na kopce spíše než na kilometráž. Snad se to vyplatí i při dalších akcích, které mám v září (B7) a říjnu (Horská výzva 24h).

Předzávodní nervozita zatím nepřichází, asi až těsně před závodem. Můžete se těšit na report, ať už po úspěchu nebo neúspěchu. Takový je život…

Kategorie článku: Firstpage, SportArticle