Test návleků SLS3 – ranní běhání po Jeseníkách
Jaké bylo mé překvapení, když mi jednoho dne přistál na mám webu komentář od Petra Vabrouška (jehož není nutné představovat), který si přečetl článek o mé účasti na Spartathlonu. Je pěkné, když i takoví superborci občas zabrousí na výplody nás hobby sportovců. Petr mi při této příležitosti nabídl vyzkoušení stehenních a lýtkových návleků od společnosti SLS3. Zde jsou tedy mé zkušenosti spolu s popisem ranního běhání po Jeseníkách.
Petr mi poskytl k vyzkoušení jeden pár stehenních návleků a dva páry lýtkových návleků. Co se týče lýtkových návleků, mám zkušenosti se značkou Zoot, kterou jsem až dosud používal pro ironmany a ultramaratony. Moje aktuální Zooty jsou poněkud těsné, takže jsem tuto příležitost uvítal.
Oba typy návleků jsou z velmi příjemného materiálu. Tloušťka stehenních návleků je relativně velká, ale to je pochopitelné, pokud mají zajistit kompresi tak velké svalové skupiny. Obojí návleky mám ve velikosti S (moje parametry – obvod stehna v nejširším místě: 53-54 cm, velikost nohy (boty) – 43/44 , obvod lýtka v nejširším místě: 38 cm, obvod nad kotníkem (tam, kde návlek končí): 24 cm). Lýtková S-ka jsou tak akorát – zajišťují velmi příjemnou kompresi a jsou tak pohodlná, že jsem na ně při běhu úplně zapomněl, což je podle mne ideální situace. Na rozdíl od Zootů nikde netlačí a hlavně nepadají.
Co se týče stehenních návleků, velikostně je S-ko pro mne přijatelné. Samotná stehenní část je kompresně relativně těsná, ale při běhu jsem si ověřil, že tato skutečnost je spíše k užitku. Horní „límec“, tj. zakončení u rozkroku je velikostně těsnější, ale při troše zvyku se to ztratí. Zde bych doporučoval použití vazelíny, hlavně pro ultramaratony, kde by přece jen mohla nějaká ta odřenina vzniknout. Trochu potíž jsem měl na začátku s dolním „límcem“, tj. zakončením u kolena, které je pro mne dost těsně. Při dalším testování jsem stehenní návleky stáhl trochu níže ke kolenům a tím se problém vyřešil. Návleky drží dokonale a neposunou se ani o milimetr i na maratonské vzdálenosti.
Na otázku, jaký mají pro mne lýtkové, ale hlavně stehenní návleky praktický účinek, není možné po pár bězích zevrubně odpovědět, ale obecně jsem s nimi velice spokojen. Stehenní návleky jsou velice poznat při běhu do kopce, ale hlavně dolů z kopce. Hlavně tady je cítit, jak tlumí vibrace svalů. Problémy se stehny občas mám, takže pro „zásadnější“ (delší) podniky se stehenní návleky určitě stanou součástí mojí výbavy.
Co se týče životnosti, to ukáže až čas. Obvykle mi tyto věci vydrží pár let, protože je nepoužívám každý den, takže očekávám stejné i od těchto návleků. Návleky rychle schnou, což je velmi užitečné, když si je dáte pod neopren při triatlonovém plavání.
Hodnocení:
- Materiál: 100%
- Střih: 90%
- Barva: 100% (zde není co vymýšlet)
- Komprese: 100%
Obojí by velmi doporučoval pro všechny, kdo to s během nebo triatlonem (a hlavně delším) myslí alespoň trochu vážněji.
Pro pořádek, výhradní distribuci má Petr Vabroušek, www.slstri.cz.
Pro první test návleků jsem využil návštěvy rodičů v Jeseníku a mimořádně příznivého počasí a vydal se do jesenických hor, i když tentokrát to bylo výhradně po silnici. Poslední dobou přicházím na chuť brzkému rannímu nebo pozdnímu večernímu běhání, kdy už/pořád je tma, všude je méně lidí…
- Trasa: Jeseník, Mikulovice, Ondřejovice, Rejvíz, Čertovy kameny, Jeseník
- Délka: 38 km, převýšení: 600 m
- Čas: 3h 26m
Mapa:
Profil:
Tato trasa je velmi příjemná; po prvních cca 15 km, kdy se obecně mírně klesá, následuje kopcovitější část, kde se skutečně zapotíte. Pokud byste do této trasy chtěli zařadit trochu trailového běhu, na Rejvízu se místo směrem po značce na Čertovy kameny vydejte přímo do lesa na Zlatý chlum. Vzdáleností to nebude zase až takový rozdíl, ale technicky celkem dost velký. Tak uvidím, jak to bude letos se sněhem, zda se mi zadaří tuto pozměněnou trasu absolvovat ještě letos, než napadne.
Ať vám to běhá!
