Motivace
Takže jste na tom buď tak, jako jsem byl já před 4 roky, tj. jste tlustí (tedy, ne nutně, ale minimálně trochu shnilí), nic se vám nechce a moc sedíváte na televizi, nebo vám sport není úplně cizí, ale závidíte těm, kteří se přes vás přeženou na kole nebo při běhu v parku či lese. Nastal tedy čas zamyslet se…
Nalezení motivace je mnohem důležitější než cokoli jiného, včetně vymezení času a nalezení finančních prostředků. Bez motivace a odhodlání je všechno ostatní velmi obtížné, ne-li nemožné. Pokud se tedy rozhodnete, že do toho půjdete, existují dvě možnosti. Buď začnete pomalu, jednou či dvakrát týdně, nebo do toho skočíte po hlavě. Já dávám přednost druhé možnosti, protože ta první u mne prostě nefunguje. Pomalý začátek znamená rychlý konec.
Já osobě jsem se rozhodl, že začnu s triatlonem, protože žádná z jeho disciplín mi nebyla cizí, a protože podle mého názoru rozvíjí mnohostrannost. Někteří doporučují dávat si postupné cíle a jít krok za krokem, ale já jsem si stanovil hned ten nejvyšší – a to, že se chci stát ironmanem.
Dalším motivátorem byla snaha vylepšení mojí tělesné schránky. V obou případech se jednalo o smělý cíl a od začátku jsem věděl, že se nebude jednat o několikaměsíční proces, ale spíše o záležitost několika let.
Po roce tréninku mi náhodou přibyl další motivační prvek. Objevil jsem mimořádně zajímavý závod, Norseman Xtreme Triathlon, který se stal cílem, jež mne provázel poslední dva roky.
Dejte si tedy hned na začátek smělý cíl a jděte zarputile za ním! Možná na vás čeká něco podobného, jako na těchto fotografiích:
