Category: Firstpage

V únoru jsem se vydal k protinožcům s cílem pokořit další dvousetmílovku. Jelikož jsem v Austrálii zatím nebyl a trasa závodu papírově nevypadala nijak náročně, měl to být takový polovýlet. To, co měla být pohoda, se změnilo v absolutně deliriózní zážitek a dosud můj nejtěžší závod.

Uplynulo téměř přesně půl roku od poledního závodu, Bigfoot, a opět sedím ve vlaku směr letiště. Tento půlrok by hodně hektický, snad až ne tak tréninkově, jako spíše v osobním životě, a to ještě není všem dnům konec. Co mě tedy čeká v Austrálii?

Po dvou letech v Itálii, kde se mi podařilo absolvovat Ultra Milano Sanremo, jsem byl na vážkách, zda se pokusit napravit dva nepříliš podařené výsledky, zejména tedy ten druhý, ale nakonec jsem se rozhodl, že i nadále pojedu na vlně nových závodů z druhé poloviny tohoto roku, a vydám se tedy na Grand Union Canal […]

27. října jsem spolu s Anetou a Jakubem Novákovými absolvoval v TV Noe natáčení pořadu o outdoorovém vybavení. Kromě toho jsem se jako host zúčastnil 4. října zahájení Festivalu outdoorových filmů v Ostravě. Obojí byla velmi dobrá zkušenost, i když raději tedy běhám…

Jedním z úkolů při mé účasti na Bigfootu 200 bylo, samozřejmě kromě úspěšného dokončení, rovněž otestovat některé přípravky, které se mi během času nashromáždily z různých zdrojů. Je mi jasné, že namítnete, že testovat během závodu se nemá, ale účinky prostředků během podniků, které mají i více než 100 hodin, nelze během normálních tréninků dostatečně […]

Tak nám zrušili Ultra Gobi. Tato zpráva, která přišla ve čtvrtek večer, na mne zapůsobila jako klasická hláška, „Tak nám zabili Ferdinanda“. Po měsících příprav to vypadalo, že s letošními závody je konec. Netušil jsem však, že se vše během pár dnů promění v jednoznačně největší dobrodružství, které má jméno Bigfoot 200 Endurance Run.

A je tu další ze série příspěvků „Co mi prošlo hrdlem při…“, které mohu zveřejnit díky trpělivosti a pečlivost členky mého supportu, Jan Tvardkové.