Category: Blog

25. 5. 2024 – 145 mil (235 km) podél kanálů mezi Londýnem a Birminghamem – tento podnik jsem měl v plánu už za doby Covidu, kdy však byl zrušen. Doby temna jsou už pryč a letos jsem se tedy postavil na start. Věrný punkovému přístupu k přípravě jsem pouze uložil trasu do hodinek a s […]

Backyard ultra, populární záležitost poslední doby. I když na módních vlnách obvykle nesurfuji, nedostatek závodních příležitostí a čistá zvědavost mne v polovině listopadu přivedly do zámecké zahrady v Holešově. Hojná účast kamarádů a známých dávala tušit hodnotný zážitek.

Pokud jste ve čtení došli až sem, čeká na vás závěrečná část mé cesty, která se i tentokrát neobešla bez intenzivních zážitků. Vydejme se tedy znovu (nejen) do pouště…

V první části reportu z Národního izraelského trailu jsme nikoli bez obtíží překonali oblast Jeruzaléma a dostali se až na okraj očekávané pouště Negev. Jak pokračovalo moje izraelské pouštní dobrodružství a zda se událo něco zajímavého se dozvíte v této části.

Byly to dva dlouhé roky, plné covidového temna. Od posledního výletu na švédskou Královskou stezku jsem byl v běžeckém zimním spánku, minimálně tedy co do dlouhých projektů. Za původně plánovaný traverz Islandu jsem se nakonec rozhodl po letech opět nastoupit do plnohodnotné pouště, izraelského Negevu.

Osmačtyřicítka byla vždy na mém seznamu závodů, které bych chtěl absolvovat. Když tak nad tím přemýšlím, tak jsem kromě 24h na páse vlastně plnohodnotnou 24 nebo 48h neabsolvoval. Tento dluh jsem splatil v Konstantinových lázních.

Saltotuokta – Kvikkjokk. 69 kilometrů, nejkratší etapa, třikrát lodička, nejmenší převýšení, když už nějaká etapa měla být v uvozovkách odpočinková, tak určitě tato. Zdání někdy (nebo možná často) klame.

Tak se mi do rukou, nebo přesněji řečeno na nohy, dostaly boty On Running Cloudstratus. Mají už ode mne naloženo 400 km, takže jaké jsou moje zkušenosti?

Jak se blíží rok ke svému závěru, tradičně přichází na řadu zhodnocení. I letos platí, že řada věcí se vydařila, zatímco některé méně. Mám však radost z toho, že mne běhání stále baví a přináší mi radost a potěšení.

Po skončení tiskové konference před zahájením Festivalu outdoorových filmů jsem poskytl rozhovor ostravské redakci Českého rozhlasu. S redaktorkou jsme si podívali o životě ultramaratonce, závodech a i věcech mimo. Protože je to celkem poslouchatelné a nenamluvil jsem žádné bludy, odhodlal jsem se zveřejnit link pro případné zájemce.