Michal Činčiala

Tejpování jsem „odolával“ až do letošního Spartathlonu. Při ultra bězích mám sice běžně potíže se stehenními svaly, ale věřil jsem tomu, že tejpy by neudělaly žádný rozdíl. Nicméně, v Japonsku jsem neodolal a koupil s pár kousků za dobrou cenu. Jaké jsou první zkušenosti?

Tento článek není o tom, jak běžet nebo doběhnout Spartathlon – najdete v něm pár informací z první ruky, díky kterým bude vaše účast jednodušší a příjemnější.

Jak jste už možná zjistili, tak i letos se moje účinkování na Spartahlonu skončilo dříve, než jsem se mohl dotknout nohy sochy krále Leonidase. Proč tomu tak bylo a další informace najdete v tomto race reportu.

Nedlouho před odjezdem na Spartathlon jsem se konečně odhodlal, abych po delší době opět napsal nějaký příspěvek. Od úspěšného vystoupení na japonském trailu jsem pokračoval v přípravě na vrchol sezóny, který je už skutečně za dveřmi. Místo dlouhého kecání by se s vámi chtěl podělit o pár snímků, které jsem udělal ještě v Japonsku.

Po relativně dlouhém čekání přišel 19. červenec a s ním moje účast na exotickém trailu v Japonsku. O závodu jsem se dozvěděl pouhou náhodou, když jsem přesně před rokem v rámci tréninku obíhal pohoří Kirishima a v nejvyšším bodě 90 km trasy shodou okolností probíhal nějaký závod. No a o rok na to jsem se stal jedním z účastníků i já.

O neúspěších se píše špatně, ale jsou součástí sportovního úsilí, takže by se neměly skrývat. Z celkových 220 km Ultrabalatonu se mi přes veškeré úsilí podařilo zdolat pouhých 170 km. Na důkladnou analýzu tohoto neúspěchu je dost času, ale už nyní je jasné, že se mi kromě nových chyb podařilo bohužel zopakovat i ty staré.

Jak jsem avizoval ve svém předchozím postu, díky relativně silnému zájmu vás, běžců, následuje recept, který se mi osvědčil při 24hodinovém závodu na pásu.

Tímto článkem reaguji na řadu žádostí o zveřejnění postupu přípravy stravy, která se mi osvědčila při 24hodinovce na páse. Tento první článek popisuje přípravu ovocného želé z 1 litru jablkového džusu.