Michal Činčiala

Po loňské úspěšné ultratrailové premiéře jsem si ani letos nemohl nechat ujít účast na japonském Kirishima-Ebino Kougen Extreme Trailu. Přestože byla trasa prodloužena o 3 km, podařilo se mi ji zaběhnout o hodinu rychleji a také jsem se posunul v pořadí vzhůru, na celkové 14. místo.

Ultrabalaton se nezadržitelně blíží. Ačkoli jsem měl od posledního příspěvku řadu příležitostí k psaní, nějak se mi do toho nechtělo. Do startu zůstává o něco víc než týden, takže své mlčení teď napravuji. 

Tak už se to pomalu blíží. Do Ultrabalatonu zbývají už jen necelé dva měsíce. Mezidobí od posledního článku bylo z hlediska tréninku relativně ustálené a vyznačovalo se vysokou kilometráží. Od vánoc jsem si vybral pouze týden volna na cestu do Itálie, jinak víceméně trénuji bez přestávky.

Pomalu, ale jistě se začíná blížit první závod, který bude zároveň vrcholem sezóny. Ultrabalaton je za méně než 3 měsíce a vyjasnily se termíny a plány i pro pár dalších akcí.

Jako každý správný sportovec i já začínám spřádat plány na letošní sezónu tak, aby nebyla naplněna jen tréninkovým úsilím, ale také nějakou tou zábavou ze závodů. Bohužel, vzhledem k neustále rostoucí popularitě extrémních akcí není už i pouhá registrace snadná, takže snad vše vyjde, jak má.

Stejně jako každý rok, i na začátku nového roku bych se chtěl podělit o čísla z právě skončeného roku a o zhodnocení toho, co se podařilo a co nikoli.

Jelikož jsem na Spartathlonu obvykle bez podpory, moje fotografická dokumentace je chudá. Přesto se mi podařilo získat pár fotografií z mé poslední účasti.